Ukrajina oznámila obnovení útoků na ruské ropné rafinerie poté, co skončilo dočasné pozastavení úderů. Americký prezident Donald Trump tento krok označil za ostudný a odmítl ukrajinský postup. Podle ukrajinské strany byly údery obnoveny kvůli tomu, že Rusko nadále pokračovalo v útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a nerespektovalo příměří. Současná situace vede k ochlazení vztahů mezi Kyjevem a Washingtonem.
Ve Francii vypukly celostátní demonstrace studentů, odborářů a hnutí žlutých vest proti vysokým životním nákladům, cenám a nerovnosti. Protesty v mnoha městech přerostly v násilnosti, při nichž policie zasahovala proti rabování a střetům s demonstranty. Odhady počtu účastníků se liší a některé zdroje hlásí i vážné následky včetně mrtvých a stovek zatčených.
Kyjev čelí problémům kvůli omezením satelitního internetu Starlink a sítě Starshield, což podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského narušuje bojové operace a stojí lidské životy. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že Evropa nyní nemá kapacitu tento systém nahradit. Zatímco Ukrajina viní z omezení americkou vládu, Donald Trump popírá, že by přístup k síti omezil. Američtí senátoři navíc požadují vyšetřování těchto omezení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na summitu Evropské unie v Bruselu, kde varoval před ruskými útoky a snahou Ruska zničit celou Ukrajinu. Současně vyjádřil obavy z amerického výpadku v sankcích a obvinil amerického prezidenta Donalda Trumpa ze snahy vyvinout na Ukrajinu nátlak. Evropští lídři v čele s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem naopak ujistili Ukrajinu o trvalé podpoře ze strany Evropy.
Izraelští osadníci fyzicky napadli delegaci evropských diplomatů, francouzského starostu a cambraiského arcibiskupa na okupovaném Západním břehu Jordánu. Incident se odehrál v obci Tajbe během konfrontace u sklizně oliv s palestinskými farmáři. Útok vyvolal ostré odsouzení z evropských zemí včetně Francie. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mezitím zpochybnil věrohodnost výkladu události ze strany napadené delegace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval představitele Evropské unie k poskytnutí dalších desítek miliard na obranu a boj proti Rusku v nadcházejícím období. Jeho požadavek však narazil na odmítavý postoj některých představitelů. Český premiér odmítl za nové půjčky ručit a Slovensko s Maďarskem se k novému balíku financí odmítly připojit. Žádost přichází v době napjatých vztahů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Maskovaní osadníci zaútočili na delegaci evropských diplomatů v okupovaném Západním břehu Jordánu. Incident se odehrál během návštěvy zaměřené na podporu místních sběračů oliv. Evropští představitelé tento útok odsoudili a někteří volají po zavedení dalších sankcí Evropské unie. Zdroje se mírně liší v tom, zda útok vedl k výzvám k dalším sankcím, nebo zda kritici požadují konkrétnější kroky nad rámec slov.
Na summitu EU se vedoucí států bude diskutovat o rozpočtu EU a vztazích s Čínou. Členské státy se lihnou ve svých priority rozpočtu, zatímco některé země čelí volbám. Zároveň se bude řešit způsob, jak zvládnout obchodní deficit s Čínou.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího rozpočtu Evropské unie. Uvedla to po summitu EU v Bruselu. Podle jejích slov nový návrh omezuje flexibilitu při řešení krizí a unii na deset let sváže ruce.
Na summitu Evropské unie v Bruselu se členské státy během prvního dne zabývaly návrhem nového dlouhodobého rozpočtu a energetickou politikou. Irské předsednictví navrhovalo o 8 % nižší rozpočet než původní návrh Evropské komise. Zároveň se diskutovalo o odkladu systému ETS2 a emisních povolenkách. Česko a další země V4 vyjádřily zájem o odklad ETS2, což však nebylo jednoznačně potvrzeno.
Šéfové unijních zemí se na summitu v Bruselu nedohodli na podobě nového víceletého rozpočtu EU. Podle českého premiéra Andreje Babiše se unijní lídři pravděpodobně neshodnou na rozpočtu dříve než na začátku příštího roku, konkrétně v únoru či březnu. Na summitu se projevily také názorové rozdíly ohledně emisních povolenek.
Lídři Evropské unie se sešli na dvoudenním summitu v Bruselu, kde projednávali dlouhodobý rozpočet unie, podporu Ukrajiny, migraci a energetickou bezpečnost. Podle některých zdrojů vyjádřili silný nesouhlas s novým návrhem rozpočtu. Jiné zdroje uvádějí, že představitelé odložili klíčová rozhodnutí o rozpočtu a financování Ukrajiny na listopadová a prosincová jednání po čtrnáctihodinových rozhovorech.
Předseda Evropské rady António Costa má předložit nový kompromisní rozpočet Evropské unie. Podle českých zdrojů požaduje premiér Andrej Babiš dohodu již v únoru, zatímco Politico uvádí snahu dosáhnout dohody do konce roku. Jednání byla posunuta na listopadový summit, přičemž francouzský prezident Emmanuel Macron plán na rychlé uzavření podpořil.
Několik členských států EU, včetně Česka, prosadilo nové požadavky na emisní povolenky ETS2. Česko a další státy se do závěrů summitu EU podařilo dostat výzvu Evropské komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému ETS2. Zdroje se liší ve svém popisu konkrétních požadavků a výzv, které byly do závěrů summitu zahrnuty.
V Bruselu začal summit Evropské unie, kterého se účastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle médií se v průběhu setkání srdečně objímal s evropskými lídry. Český politik Andrej Babiš byl během jednání zdrženlivější. Hlavním tématem akce je podpora Ukrajiny.
Evropská unie zvažuje nová omezení pro ruské občany, kteří chtějí získat Schengenové vízo. Podle Meduzy by mohly být vydaná víza platná pouze pro cesty do jednoho nebo několika konkrétních zemí, například pro nezbytné cesty. The Moscow Times uvádí, že by cestování po celém Schengenově prostoru mohlo být omezeno na zemi, která vízo vydala.
Peking varoval Brusel před představami, že tvrdý postoj přinutí Čínu k ústupkům. Reagoval tak na plány Evropské unie na zavedení nového nástroje, který by umožnil rychle zablokovat dovoz čínského zboží nebo vyloučit čínské firmy z jednotného trhu. Lídři Evropské unie tento krok projednali v Bruselu kvůli rostoucímu objemu levných dovozů.
Redaktor NPR Joel Rose hovoří s bývalým velvyslancem USA ve Venezuele Jamesem B. Storym o stavu Ministerstva zahraničí po skandálu spojeném s Kimberly Guilfoyleovou.
Rakouská europoslankyně Lena Schillingová čelila šíření svých upravených nahých snímků vytvořených umělou inteligencí a označila to za digitální násilí na ženách.
Ukrajinská letadla úspěšně sestřelují více než polovinu ruských bezpilotních letounů poháněných tryskovými motory. Ukrajina zároveň zajistila od partnerů dodatečné dodávky munice pro stíhačky F-16 a současné dodávky označila za uspokojivé. Belgie navíc slíbila dodat Ukrajině deset stíhaček F-16 ještě letos. Tyto stroje jsou pro zemi klíčové, protože patří mezi zbraně schopné účinně zasáhnout ruské drony.
Rusko na základě výnosu prezidenta Vladimira Putina převádí pod dočasnou správu místní aktiva dalších evropských firem. Kreml označil krok za vratnou odpověď na podporu EU Ukrajině.
Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud tato země neukončí válku na Ukrajině. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na summitu EU v Bruselu.
